Historie

Podle pověsti (bohužel dosud zatím neptvrzené) založil obec Batňovice rytíř Bartoloměj Svatoň v roce 1009. Alespoň to tvrdí pan Eduard Pelhřimovský v kronice města Úpice. Své pojmenování ovšem obec odvozuje od jakéhosi knížete Batiny, jehož čeládce se přezdívalo Batinovci, a tak nějak se postupně došlo k názvu Batňovice. Můžete věřit, ale nemusíte. Žádný doklad o existenci knížete Batiny jsme zatím nenašli. A to jsme hledali skoro všude ...na půdách, v potoce i na Vartě. Nic...

... a takto počíná se vyprávění v obecní kronice:

Pamětnosti obce Batňovic - Záleské sepsal František Jorka učitel r. 1878

Batňovice s přiměřenou roku 1848 Kvičalou a obcí Zálesí činí dohromady Obec katastrální pod jedním obecním úřadem. Až do roku 1850 patřila tato obec k panství Náchodskému jsouc od Náchoda 4 hodiny vzdálena se zříceninami někdejšího hradu, který nepochybně od některého pána z Vísenburku nebo z Dubu a z Lípy, jimž již v středověku to celé okolí náleželo, vzdělán a obýván byl. Tato katastrální obec má 953 jitra 1290 sáhu dle staré míry neb 548 hektarů 88 arů 14 čtvercových metrů nové plochomíry s čistým katastrálním výnosem 5047 zl 34.... neb 5299 zl 9 41/2 kr. rak. čísla. Tato mince počala 1. listopadu 1858.

[Pozůstatky tvrze v Batňovicích na konci 19. století]

Roku 1794 měla Batňovice 42 domů a 255 obyvatelů. Roku 1794 mělo Zálesí 11 domů a 75 obyvatelů. Roku 1877 má Batňovice 77 domů a 790 obyvatelů bez Kvičaly. Roku 1877 má Zálesí 22 domů a 178 obyvatelů. Roku 1877 má Kvičala 16 domů. Před 50ti lety roku 1827 měla Batňovice 52 domů 327 obyvatelů a Zálesí 15 domů a 102 obyvatelů.

Potok Rtinka, počínající ve Rtyni, protéká obec Batňovic od východu k západu a pod kostelem se obrátí k jihu tekouc skrze Zálesí a ústí na Sychrově do řeky Úpy, kterážto u Jaroměře do Labe ústí. Tento potok byl vyhlášen dříve pro množství pstruhů v něm se nacházejících, nyní ale skrze uhlovou prádelnu ani střevle, nercili pstruhy v sobě nechová. Vrchy na obou stranách obce se nacházející mají jména: Na jihu "Varta" na sever "Hradiště" neb jak jej též nazývají "Čertův kopec". Hory na severu se táhnoucí jsou takzvané "Jestřebí hory" kteréž v nitru svém množství kamenného uhlí chovají, jehožto dobýváním, svážením do prádelny a koksoven, průmyslových to knížecích závodů se zdejší lid vyživuje. Mimo to též práci v poblízkých přádelných továrnách přízných v Úpici a Svatoňovicích, takže při rolnictví hlavní to zdejší obživa... 

Ti kteří se chtějí o historii Batňovic dovědět více, mohou nahlédnout do vyprávění starých i nových kronikářů.

Opsáno z batňovických kronik