Obec Batňovice
Oficiální stránkyobce Batňovice

Lapálie se stavbou nové školy (1899 - 1904)

Nová škola (1889 - 1899)

Dnem 1. 8. 1989 byl řídícím učitelem na škole v Zálesí ustanoven milovický rodák Josef Urban, dříve řídící učitel ve Strážkovicích. V té době již začaly opět narůstat problémy způsobené zchátralým a nevyhovujícím stavem školní budovy. Obec tak byla nakonec v roce 1893 vyzvána c.k. okresní školní radou v Trutnově, aby přikročila ke stavbě nové školy. 16. 5. 1894 navštívila školu zdravotní komise, která shledala stav zdejší školy pro účely výuky naprosto nevhodný. Doktor Tichý, c.k. okresní lékař se po prohlídce školy vyjádřil: „...pak-li že ku stavbě nové školy v brzku přikročeno nebude, dá starou školu z moci úřední zavříti, jelikož zdraví i život dítek ohrožuje.“ Nicméně obecní pokladna byla prázdná a na stavbu nové školy se nedostávalo peněz. A tak následovala výzva c.k. okresní školní rady v Trutnově datovaná 26. 3. 1895 (č. 97):

Vzhledem tamní zprávě ze dne 31. prosince 1894 č. 400 vyzývám obecní úřad , by sem do 15. dubna t.r. zprávu podal, jak záležitost stavby nové školy pokročila, přičemž podotýkám, že podepsaný úřad výslovně vyžaduje, by se stavbou letos zjara dojista počato bylo.

Když představitelé obce Batňovice na tuto výzvu nereagovali, následoval dne 22. května 1895 další přípis okresní školní rady (č. 1207):

Panu starostovi obce v Batňovicích!
Vyzývám Vás opětně, byste nyní na jisto do tří neděl předložil sem plány nové školní budovy. Pak-li by se tak do výše řečené lhůty nestalo, nucen bych byl uložiti Vám pořádkovou pokutu 5 zl.
Předseda: z Grümmu

Když však ani tato výzva ani hrozba peněžité pokuty nepřinutila obecní zastupitelstvo a pana starostu k činnosti, trpělivost okresní školní rady zřejmě přetekla a za nečinnost při řešení problému výstavby nové školy uložila nakonec starostovi Batňovic slibovanou pokutu (č. 3037):

Panu starostovi v Batňovicích!
Ježto pan starosta v záležitosti stavby nové školy vzdor zde úředním výnosům ničeho nevykonal, plánu a zprávy sem nepodal, prohlašuji na základě § 105 obecního řádu, že trest donucovací per 5 zl., jímž zde úředním dopisem ze dne 22. máje t.r. č. 1207 panu starostovi pohroženo bylo, se nyní ukládá a budiž do 5 dnů panem starostou ve prospěch místního chudinského fondu uložen a stvrzení o tom sem ihned předloženo.
Plány nové školy buďtež do 10. prosince t.r. sem předloženy, jináče pan starosta peněžitou pokutou 20 zl. trestán bude.
V Trutnově dne 24. listopadu 1895
C.k. okresní hejtman: z Grümmu

Teprve toto důrazné připomenutí a pravděpodobně i uložená pokuta přinutila batňovické radní k činnosti. Místní školní rada nechala proto zhotovit alespoň provizorní plán, který vypracoval knížecí důlní inženýr pan Jirman. Předložený plán však okresní školní rada zamítla a důrazně vyzvala obec k předložení nového plánu (č. 3376).

Panu představenému obce v Batňovicích!
U vyřízení prvního podání ze dne 23. prosince 1895 č. 456, kterým předložen byl prozatímní nákres školy Zálesské, tímto Vám sděluji, že tento plán jest naprosto nedostatečný a tudíž jako neupotřebitelný se vrací. Zároveň Vás tímto vyzývám, abyste řádně zhotovené plány nové školní budovy sem nejdéle do 1. března 1896 pod uvarováním pořádkové pokuty 20 zl. předložil. Plány tyto buďtež vyhotoveny osobou k tomu úředně oprávněnou a vyhovujtež úplně předpisům ministerského nařízení ze dne 28. června 1888 z.z. č. 40. Pokutu uloženou Vám výnosem zdejším ze dne 23. máje 1895 č. 1207 prohlašuji za propadlou i jest Vám obnos pěti zlatých obratem pošty sem zaslati.
V Trutnově dne 27. ledna 1896
C.k. okresní hejtman: z Grümmu

Výhrůžka další pokuty zapůsobila. Nový plán školní budovy proto už na žádost obecního zastupitelstva zpracoval a předložil úpický stavitel Jaroslav Budínský. Návrh byl posléze okresní školní radou schválen a na 16. dubna 1896 byla do Zálesí svolána „komisse ku zhlédnutí a schválení místa stavebního.“ Jako stavební místo byly schváleny parcely č. 691 a 692, které záduš kostela v Zálesí bezplatně darovala v roce 1791 učiteli v Zálesí. Komise se sešla 16. 4. 1896 a místo stavby schválila. A tak se po souhlasu knížecího patronátního úřadu v Náchodě mohlo začít stavět.

Ćís. 2844
Místní školní radě v Zálesí!
Se zřetelem na tamní zprávu ze dne 20. října 1896 č. 412 uznáváme, že zamýšlená stavba nové kolní budovy pro školní obec Batňovice - Zálesí na parcele č. kat. 692 v Zálesí, místě to od kommisse za vhodné uznaným provedena býti má, a udělujeme místní školní radě na základě výsledku dne 16. dubna 1896 vykonaného kommissionelního ohledání, potřebné povolení ku stavbě této nové školní budovy s tou výhradou, že následující podmínky přesně dodrženy býti musí. 
1.Co se polohy budovy a rozsahu téže týče, je se zachovati dle schváleného plánu datovaného v Úpici dne 4. března 1896, zhotoveného zednickým mistrem Jaroslavem Budínským. Pokud se délky a šířky hlavní budovy týká, povoluje kommisse na žádost zástupců obce při komisi ústně pronesenou, aby třídy byly zřízeny o 50 cm kratší a 50 cm užší.
2. Pokud se týče nyveau pozemku, budiž toto na zadní tedy severozápadní straně nejméně na 65 cm nad vůkolní terain položeno a podlaha asfaltovými plotnami isolována. Mimo to buďtež polštáře podložní napuštěny karbolínem.
3. Veškeré dvéře školních světnic buďtež zřízeny k otvírání na venek.
4.V každé světnici buďtež alespoň ve dvou oknech zřízeny ventilační otvory (křídla), která se okolo vodorovných pák lehko otvírati dají.
5. Na žádost zástupců obce povoluje se dále, aby průčelní zdi na straně severovýchodní byly v šířce 60 cm jak v přízemku, tak i v prvním patře.
6. Vytápění místností školních dějž se regulačními kachlovými kamny.
7. Záchody buďtež oddělené dle pohlaví a ventilovány vzdušníky až nad střechu. Žumpa budiž vyzděna z cihel, kanálek na hydraulickou maltu a budiž náležitě vycementována. Odporučuje se, aby záchody zřízeny byly v polopatře, tedy přístupné s podesty, přičemž dá se provésti úplné isolování záchodů od hlavní budovy.
8. Obec postarejž se o zřízení studny s dobrou pitnou vodou.
9. Ohledně ostatního a zařízení novostavby vůbec se poukazuje na vynesení ministerské ze dne 12. března 1888 z.z. č. 40.
10. Stavba školní budovy budiž zadaná pouze živnostníku stavebnímu úředně k tomu oprávněnému a budiž co se stavby samotné týče, vyhověno ve všem předpisům stavebního řádu pro království České ze dne 8. ledna 1889 z.z. č. 85. Ve smyslu nahoře uvedeného ministerského nařízení jest se postarati o zřízení školní zahrady i letní tělocvičny nutným nářadím.
Se stavbou budiž bez odkladu jak tento výměr právní moci nabude započato a početí stavby ihned sem oznámeno přičemž se podotýká, že náklady stavební mají ovšem nésti obě osady, tvořící společnou školní obec dle patřičné quoty t.j. poplatnosti jednotlivců. O tom budiž obecní úřad a příslušní interessenti s tím podotknutím vyrozuměni, že jim jest volno z toho výměru do 14 dnů k veleslavné c.k. zemské školní radě se odvolati.
V Trutnově dne 14. dubna 1897.
C.k. okresní hejtman: z Grümmu

Po celou tu dobu vystupovalo místní zastupitelstvo Batňovic a Zálesí i místní školní rada ve vzácné jednotě a souladu, avšak proti stavbě nové školy. Teprve v roce 1897, kdy již bylo o stavbě nové školy definitivně rozhodnuto, došlo v obci k vážné roztržce. Většina obyvatel Batňovic požadovala totiž výstavbu nové školy v Batňovicích, zatímco místní školní rada, většina obecních zastupitelů a pochopitelně obyvatelé v Zálesí hájili stavbu školy v Zálesí. „Řevnivost byla veliká a oposiční strana šla tak daleko, že protestovala u slavné c.k. okresní školní rady v Trutnově a některé čelnější členy místní školní rady a obecního zastupitelstva i v novinách napadala. Obecní starosta pan František Řezníček, rolník č. 1 v Batňovicích, pak oba radní a sice Jan Hoza z Batňovic a Václav Smutný ze Záles a ještě jiní jako pan Jan Donát a t.d. zasazovali se všemožně o to, aby škola byla v Zálesí. Předáci opozice byli vesměs z Batňovic: Josef Bernard, Josef Rosa, Adolf Pich, Antonín Svoboda a mnozí jiní. Na jich nátlak musel obecní starosta svolati valnou schůzi a tu si ujednali, jsouce ve většině, resoluci proti stavbě školy v Zálesí, podporujíce své výroky tím, že platí více daní, mají více dítek do školy a t.d. než v Zálesí. Návrhy jejich byly sice správné, ale měli jednati dříve a trochu opatrněji; možno pak že by věc jinak dopadla. Slavné c.k. hejtmanství pro ustavičné odkládání a věci zdržování nedalo námitkám jejich místa a zakročilo se vší rozhodností pro stavbu školy v Zálesí.“

Avšak zahájení stavby bylo stále v nedohlednu. Batňovická opozice využívala všech způsobů jak stavbu oddálit, až o prázdninách roku 1897 byla na popud řídícího učitele Josefa Urbana opravena alespoň budova staré školy, tak aby se v ní dalo v následujícím školním roce vyučovat. A tak musela opět zasáhnout okresní školní rada v Trutnově čís. 2149).

Místní školní radě v Zálesí!
Poněvadž ze zprávy o prohlídce školy tamní seznáno bylo, že stará školní budova povážlivě schází, tak že znenáhla ani bezpečna pro školní dítky nebude, ukládám se vším důrazem, aby bez odkladu bylo přikročeno k stavbě nové školní budovy dle schválených již plánů a na místě rovněž již schváleném, tak aby do zimy t.r. stavba mohla přivedena býti pod střechu, příštím rokem pak dokončena a počátkem roku školního 1898/9 účelu svému odevzdána. Připomínáme, že v případu dalšího otálení nucena by byla c.k. školní okresní rada užíti ustanovení § 3 zákona ze dne 24. února 1873 č. 16 z.z. a zjednati odpomoc sama na náklad a škodu obce. Početí prací budiž sem oznámeno.
C.k. okresní školní rada v Trutnově, dne 15. července 1897
Předseda: Herget

Namísto požadovaného oznámení však následovala další vlna žádostí o změnu stavebních dispozic a přesunutí stavby nové školy do Batňovic. Tyto návrhy však již c.k. okresní školní rada v Trutnově nehodlala akceptovat:

Panu obecnímu starostovi co předsedovi místní školní rady v Batňovicích! 
Vzhledem k tamní zprávě ze dne 23. dubna 1898 č. 94 a k okolnosti, že dosud místní školní rada žádné jiné místo pro školní budovu ku schválení nenavrhla, poukazuji opětně k zdejším výměrům ze dne 14. dubna 1897 č. 2844 a ze dne 23. srpna 1897 č. 2409, kterými záležitost stavby nové školy odbyta jest, že nyní veškeré další usnášení se a váhání ve věci jest nemístné, pročež nařizuji, by se stavbou ještě letošního roku a sice nejdéle do 15. července se započalo. Do dne 20. července t.r. budiž mi ve věci podána stručná zpráva.
C.k. okresní školní rada v Trutnově, dne 28. června 1898.
Předseda Herget

Nakonec po dlouhých tahanicích byla tedy výstavba nové školy konečně zahájena. Stavbu prováděla stavební firma Jaroslava Budínského z Úpice. Ještě v době, kdy byly již hotovy základy, doufali Batňovičtí, že dosáhnou změny původního rozhodnutí o stavbě školy v Zálesí. Navíc v tomto roce proběhly volby do obecního zastupitelstva a novým starostou obce se stal vůdce opozice Josef Rosa. Jak píše řídící učitel Josef Urban ve školní kronice: „ač potřebný kámen dávno na staveništi do základů přichystán byl, oposiční strana hleděla všemožným způsobem stavbu školy v Zálesí potlačiti, chtíc prosaditi školu v Batňovicích. Roku toho mělo se voliti nové obecní zastupitelstvo a oposiční strana jako silnější domnívala se, že většinou v novém výboru docílí, že stavěti se bude v Batňovicích; nevzala ovšem v úvahu všech těch nařízení slavné c.k. okresní školní rady i c.k. okresního hejtmanství v Trutnově nařizujícím stavbu (a to rázným způsobem) školy v Zálesí."

"..Již základy v srpnu vytlučeny a oposiční strana ještě doufala, že stavbu v Zálesí zmaří říkajíc: Co starý výbor vystaví, nový rozbourá." Nicméně k žádným změnám již nedošlo. Na zásah c.k. okresního hejtmanství v Trutnově pokračovala stavba rychle kupředu a do zimy 1898 byla pod střechou. Ke cti nového starosty Josefa Rosy však budiž spravedlivě řečeno, že „stavbu od pana Řezníčka převzav, horlivě a se vší energií v ní pokračoval a šťastně ukončil. Měl s ní starostí mnohých a proto zasluhuje chvály. Myslím, že oba páni starostové jak pan Řezníček, který stavbu začal, tak pan Rosa, který ji ukončil, toho zasluhují, aby v této knize čestná zmínka o nich učiněna byla. Budiž klid a pokoj mezi námi!" 

Stavba nové školy byla dokončena na podzim roku 1899. Z radosti nad tím, že budova školy nakonec stojí přeci jen v Zálesí, připadli pánové Jan Donát (rolník z č.p. 8) a Václav Smutný na myšlenku vyzdobit školní budovu hodinami. Po poradě se stavitelem Jaroslavem Budínským uspořádal Jan Donát sbírku mezi svými známými, když sám přispěl nemalou částkou a pan Budínský přislíbil přistavět na budově školy zdarma zvláštní atiku. Hodiny postavil a instaloval čáslavský hodinář Karel Adamec 4. října 1899 za 300 zlatých. Starost o natahování a ošetřování hodin převzal řídící učitel Josef Urban (který tuto povinnost vykonával až do r. 1903, kdy bylo natahování hodin svěřeno školníkovi Václavu Prouzovi).

Budova nové školy tedy stála a chystalo se její slavnostní otevření. Nechejme proto nyní promluvit přímého účastníka této slavné události v dějinách obce Batňovické, pana řídícího Urbana: „Dne 26. října o 11. hod. předsevzata kolaudace nové školní budovy v Zálesí. Přítomni: Slovutný Pán pan Jan Dobeš, c.k. okresní školní inspektor, M.U.Dr. Tichý, c.k. okresní lékař v Trutnově, c.k. okresní ingenír z Trutnova, pan Jaroslav Budínský, okresní stavitel v Úpici, který stavbu provedl, pan Josef Rosa, starosta, pan František Řezníček z č.1, školní dozorce, pan Antonín Svoboda, vesměs z Batňovic, dále pan Václav Smutný a pan Josef Urban, řídící učitel ze Zálesí. Stavba vesměs schválena a budova i vnitřní uspořádání se všeobecně líbilo. Při sepisování protokolu, jejž diktoval pan Dr. Tichý, připojeno, že se má zříditi řádná studně, budova opatřiti hromosvodem, u školy pak školní zahrada a tělocvična, což slavná místní školní rada i zástupcové obecního zastupitelství učiniti slíbili. Dále schváleno, aby řídícímu učiteli přepažením části chodby podle prvé třídy zřízena byla spižírna, místnost mezující s bytem říd. učitele sloužiti má za sborovnu a školní kancelář a výměnou připadnou řídícímu učiteli pokoj vedle druhé třídy na hlavní chodbě. Konečně má se zříditi kanál podél zdi od hlavních dveří říd. učitele pod okny sborovny, aby tato nevlhla. Taktéž slíbeno a podpisy potvrzeno, že se tak stane:
Č. 632
V Trutnově dne 27. října 1899
Místní školní radě v Batňovicích!
Na základě kommissionelního šetření konaného dne 26. října 1899 dáváme svolení, aby se mohlo v tamní nové budově školní ihned vyučovati s podmínkami v protokole obsaženými a to:
1. Dvorek na straně severní budiž probrán, aby podlaha v místnostech školních ve výši půl metru nad niveou se nalézala, anebo budiž na téže straně základní zdivo opatřeno isolační zdí; vůbec budiž o to postaráno, aby voda dešťová neb sněhová osakovati mohla.
2. Budiž zřízena studně s dobrou pitnou vodou.
3. Budova opatřena budiž hromosvodem dvojtýčným.
4. Do místnosti na straně severní bytu řídícího učitele (školní kancelář) buďtež postavena železná pláštěná kamna.
5. Scházející spíže bytu řídícího učitele budiž na chodbě zřízena.
6. Letní tělocvična a školní zahrada budiž příštím jarem zřízena.
C.k. okresní školní rada
Za předsedu: Dr. Sterneck

Školní budova jest postavena pro tři třídy, ač nyní dětí sotva pro dvoutřídku zde se nachází (průměrem 110 ročně); kromě tříd (dvou v poschodí), jest tam kabinet uč. pomůcek, pokoj řídícího učitele; dole pak jedna třída, na chodbě vedle ní spižírna, dále přes hlavní chodbu oddělený, a jen dveřmi na hlavní chodbu vedoucími, byt řídícího učitele o dvou prostranných pokojích, z nich jeden slouží za kuchyni. Těsně podle bytu toho nalézá se školní kancelář, jež též za sborovnu sloužiti má. Byt řídícího učitele jest úplně od ostatních místností isolován; máť zvláštní hlavní vchod ze dvorka, samostatnou malou svou chodbu, a pouze postranními dveřmi spojena jest tato s chodbou hlavní. Na zad z hlavní chodby od schodů vedou malé dvéře, aby učitel mohl tuto choditi do blízkého hospodářského stavení u staré školy; jinak se dveří těch jen málo užívá, nebo hlavní vchod jest v průčelí od silnice.

Dne 5.listopadu 1899 v neděli dopoledne byla nová školní budova posvěcena důstojným panem farářem Janem Dvořákem z Úpice, za asistence důstojných pánů: Šembery, děkana z Malých Svatoňovic a pana pátera Karla Mensingra z Úpice. Svěcení dálo se tím nejjednoduším způsobem, na čemž dříve se místní školní rada a obecní zastupitelství usnesla. Chtělo se tím vyvarovati zbytečným vydáním a možným snad mrzutostem mezi obecenstvem; panovala dosud řevnivost, že budova postavena v Zálesí a nikoliv v Batňovicích. Slavnosti svěcení zúčastnily se sbory hasičské z Batňovic a Velkých Svatoňovic. Po vysvěcení promluvil několik slov k dětem a k obecenstvu pan farář, načež průvod za zpěvu vrátil se do chrámu Páně, odkud dříve k nové škole vyšel. Potom sloužena slavná mše svatá, při níž dávána figurální mše od Gepperta za laskavého přispění pana Jos. Svobody, řídícího učitele a jeho kolegů Blümla a Šandery z Malých Svatoňovic a jiných hudebních sil. Jako hosté zúčastnili se svěcení členové místní školní rady a obecního zastupitelstva v Batňovicích. Jiní hodnostáři ani korporace ku slavnosti této zváni nebyli. Tak prostince, nicméně ale důstojně dála se slavnost tato.

V nové školní budově započalo se vyučovati dne 6. listopadu 1899 a to pouze děti II. třídy; děti prvé třídy učily se ještě ve staré škole II.tř., jelikož se lavice z I. třídy musely předělati a dvě nové ještě poříditi. Prvá třída teprv dne 13. listopadu 1899 v nové škole začala se učiti. Jaký to rozdíl! Ve staré škole tíseň, světla poskrovnu, těžký zkažený vzduch, tu pak jaká volnost dětí v lavicích! A což ta pěkně zřízená ventilace a ten sluneční jas! Díky Bohu a lidem dobré vůle, že utrpení přestalo.“

Radost pana řídícího Urbana však neměla dlouhého trvání. Přípisem ze dne 16. října 1902 oznámil správce školy školní radě v Batňovicích, že v obou třídách i bytech se objevují trhliny ve stropech nové budovy. Vzápětí nato se sešla (22. 10. 1902) komise složená ze zástupců místní školní rady, která po důkladné prohlídce školní budovy shledala, že stropní trámy i podlahy jsou nahnilé a místy se objevuje houba. Komise proto vyzvala přítomného úpického stavitele Jaroslava Budínského, aby stropy v ohrožených místnostech nechal podepřít, což pan Budínský již v říjnu téhož roku provedl. „Aby se další nákaze zabránilo, nakažená prkna vytrhána, podlažní trámce (na padrť shnilé) vytrhány, náplň vybrána, čistá země navezena, posypána vrstvou na sucho hašeným vápnem, nová prkna nakarbolínována, omítka při zemi otlučena a znovu omítnuta maltou, do níž přidána rozličná žíravina. Teprv tomu tři roky, co škola účelu svému odevzdána a již taková nákaza!“

V červenci následujícího roku (1903) pak byla provedena celková rekonstrukce, kdy stávající dřevěné stropy a podlahy byly vytrhány a nahrazeny cihlovou klenbou. Třídy byly vymalovány a venkovní plášť školy obílen. Celá tato oprava stála 7 000 korun. A tak „dne 23. listopadu 1903 sešla se ve zdejší škole komise c.k. okresní rady v Trutnově (c.k. hejtman Schöpfer, c.k. okresní stavitel, c.k. okresní lékař Dr. Tichý a c.k. okresní školní inspektor Pelikán), dále zástupce obecního výboru Antonín Svoboda, místní školní rada (p. Rosa, starosta, František Řezníček, školní dozorce Jan Hoza vesměs z Batňovic a Václav Smutný ze Záles), aby prohlédla opravy podniknuté ve školní budově v prázdninách v r. 1902 a 1903. Po odbyté komisi sepsán o všem protokol. Byly opravy podlah, které se musely v r. 1902 vytrhati kvůli houbě, zřízení spíže na dolení chodbě vedle třídy I., oprava studny u staré školy, jelikož pro zápach vody z nové studny u nové školní budovy nelze užívati aniž této, vyjmouc zalévání v zahradě školní, k nějakému účelu potřebovati. Úředně zakázáno! Dále musela se udělati stoka a probírka kolem školy v zadu kvůli odpadu a t.d. V roce 1903 pak staré stropy nahrazeny klenutými na traversy a t.d. To stalo se kvůli žádosti o subvenci na opravu budovy.“ 

Tak dlouho, těžce a lopotně se rodila nová škola v Zálesí, sen mnoha učitelů působících na zdejší škole. Ale problémům nebyl ještě zdaleka konec.

Spory o přiškolení Kvíčaly (1899 - 1904)

Batňovická část Kvíčaly připadla obci, až když „výnosem komise krajské z Jičína i z Hradce roku 1859 v té záležitosti konané byla úpická část Kvíčaly ze svazku Úpice resp. Trutnova zcela vybavena a ve všem k Batňovicům a tedy i k Náchodu přivtělena. Dne 18. prosince 1861 oznámil okresní úřad náchodský nová čísla Kvíčaly batňovické.“ Avšak školou i kostelem zůstala Kvíčala u Úpice a místní děti tak i nadále navštěvovaly školu v Úpici. Obec Batňovice po připojení Kvíčaly vybírala od kvíčalských občanů školní poplatky, které pak sama odevzdávala městu Úpici. Tento stav trval až do roku 1899.

Po dokončení stavby nové školy v Zálesí (1899) dohodla se obec Batňovice a město Úpice o propuštění kvíčalských dětí z Úpice tak, aby tyto děti navštěvovaly školu v Zálesí. Toto opatření však narazilo na tuhý odpor kvíčalských občanů, kteří se tomuto rozhodnutí odmítli podrobit a žádali jeho zrušení u nadřízených úřadů. Dva roky pak děti z Kvíčaly jednoduše nechodily do žádné školy. (Teprve v roce 1901 byly za pomoci řídícího učitele ve Velkých Svatoňovicích Vincenta Vrabce umístěny kvíčalské děti do školy ve Velkých Svatoňovicích. Ty tuto školu navštěvovaly od 23. 9. 1901 až do 31. 12. 1901. Od ledna 1902 pak byly, na příkaz zemské školní rady, přijaty zpět do Úpice).

Když ani nařízení zemské školní rady v Trutnově nepřinutilo kvíčalské rodiče posílat své děti do záleské školy, bylo na 3. října 1899 svoláno jednání na Obecní úřad v Batňovicích. A takto je zaznamenal kvíčalský kronikář František Fink: „Jednání bylo velice bouřlivé. Komisi předsedal J. Dobeš, okresní školní inspektor a na této jednáno o přeškolení dětí z Kvíčaly batňovické z čísel 64, 65, 66, 69, 70, 71, 72, 73, 74, 75, 76, 77, 78, 79, 80, 81, 97, 98, 111, a 113, z Kvíčaly zálezské 15, 16, 20. O jednání sepsán protokol a přítomný okresní školní Inspektor doporučil občanům z Kvíčaly, aby podali zemské školní radě protest proti vyjádření obce Batňovic. Zemská školní rada nařídila pak nové komisionélní řízení, které konáno dne 19,/5 1900. K této komisi pozvány místní školní rada v Úpici, která oznámila, že se nezúčastní, místní školní rada v Batňovicích a občané z Kvíčaly. Komisi řídil okresní školní inspektor Pelikán. Měřena podrobně cesta, od schodů nové školní budovy v Zálesí na Kvíčalu a odtud pak ke škole v Úpici. Měřením se zjistilo, že do Úpice jest o něco blíže, pohodlnější cesta i v zimě schůdná, která nevede lesem, kterou používá mnoho továrních dělníků, jak z Kvíčaly, tak i z V. Svatoňovic a Sedloňova do Úpice do továren na práci docházejících, kdežto z Kvíčaly do Zálesí jest cesta neschůdná a v zimě zavátá. "O komisi sepsán protokol, z něhož vycházelo na jevo, většina důvodů jest příznivých pro žádost občanů Kvíčalských. Zemská školní rada na to rozhodla, že děti z Kvíčaly choditi mají do školy v Úpici. V Úpici je přijali, ale podali proti tomuto nařízení odvolání k ministerstvu vyučování, které výnos zemské školní rady zrušilo a nařídilo, že děti z Kvíčaly choditi mají do školy v Zálesí, což se stalo r. 1904, jak připsáno v kronice v Zálesí řídícím učitelem J. Urbanem 23. 3. 1904."

Opis výnosu ministerstva vyučování
Okresní školní rada v Trutnově, dne 12/3 1904.
Obecnímu zastupitelstvu v Batňovicích.
Ministerstvo vyučování výnosem ze dne 23./2. 1904 č. 1955 zamítá k odvolání místní školní rady v Úpici, rozhodnutí místní školní rady ze dne 5./4. 1901 č. 4700 pokud jim výměr zdejší okresní školní rady ze dne 30./10. 1900 č. 608 potvrzen a přijímání dítek z osady Kvíčala, do škol v Úpici nařízeno bylo, jelikož přiškolenost této osady, do Úpice ani prokázána není, ani také s ohledem na obecní příslušnost osady té, pravděpodobnou nebo účelnou se nejeví a jelikož se zřetelem k tomu, že jest v Zálesí škola, pro přijímání dotčených dítek do škol v Úpici ve smyslu čl. 11 zákona ze dne 19./2. 1878 č. 2. z. z. důvodu nestává.
Předseda Schöpfer v.r.

Občané Kvíčaly se však nevzdali a prostřednictvím pana Martina Řezníčka podali odvolání k nejvyššímu správnímu soudu ve Vídni. Kvíčalu v tomto sporu zastupoval JUDr. Alois Kluge, advokát v Trutnově a ve Vídni pak Dr. K. Růžička. Dne 30. 7. 1906 však nejvyšší správní soud odvolání pro nedostatek důvodů zamítl, a kvíčalský kronikář si jen povzdychl: „Tím byl tento spor prozatím násilně ukončen a spravedlnost pošlapána.“ 

Od roku 1904 tak chodily některé děti z Kvíčaly do záleské školy, avšak zdaleka ne všechny. Mnozí kvíčalští občané totiž zvolili jeden z typicky českých způsobů řešení - přihlásili své děti k příbuzným a známým v Úpici a děti z Kvíčaly i nadále chodily do školy v Úpici. Vždyť byly z Úpice. Marně proto v následujících letech opakovaně „pan řídící Blümel všemožně dokazoval občanům na Kvíčale, že cesta není tak špatná, když tito v zimním období pro nepohodu své dítky neposílali do školy.“ 

Mobilní aplikace

mobilní aplikace

aktuální informace z webu v mobilní aplikaci – zdarma ke stažení

google-play-downloadapp-store-download

Odkazy

Kralovehradecký kraj
JH

2

tv

Povodňový plán

Zpravodaj

Zpravodaj

Odstávky elektřiny

ČEZ Distribuce – Plánované odstávky