Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Návštěvnost

Návštěvnost:

ONLINE: 1
DNES: 17
TÝDEN: 212
CELKEM: 270220

Anketa

Jak se vám líbí nové stránky obce?

Celkem hlasů:
156
Hlasování začalo:
12. 9. 2015
Hlasování končí:
neomezeno

Hlasujte kliknutím na jednu z možností

Certifikát

Obecní úřad Batňovice - netfirmy.czMěstské, obecní úřady - netfirmy.cz

Navigace

Výběr jazyka

  • cz
  • en
  • de

Obsah

Tady, teď a snad i potom (1939 - 2000)

Léta druhé světové války (1939 - 1945)

Na konci třicátých let se Československo ocitlo mezi mlýnskými kameny politiky světových velmocí a stalo se jednou z jejich prvních obětí. Vše dospělo až do 29. září 1938, kdy se konala mnichovská konference, kde byl předložen návrh, podle něhož sudetské území mělo být do 10. října obsazeno. Mocnosti návrh schválily a československá vláda jej přijala. Okleštěná samostatnost však neměla dlouhého trvání. Již 15. března následujícího roku začala německá armáda obsazovat české země. Den nato byl vyhlášen výnos o zřízení protektorátu Čechy a Morava. Ze zabraného sudetského území přišlo do vnitrozemí více něž 6000 učitelů, které ministerstvo a školní úřady musely rozmístit na stávající školy. V důsledku tohoto opatření nastoupila na školu učitelka Jiřina Špreňarová (1. 11. 1938) a na škole byla proto znovu zřízena třetí třída. Tento stav však trval pouze do 1. února 1939, když učitelka Špreňarová přešla do Malých Svatoňovic.

Již 18. ledna 1939 byly z nařízení vlády tzv. druhé republiky odstraněny ze tříd obrazy prezidentů a jako symbol státu vyvěšeny státní znak a kříž.

Po zřízení protektorátu Čechy a Morava byla škola v Zálesí převedena do působnosti okresního školního výboru v Náchodě. Z nařízení tohoto výboru byla provedena revize žákovské a učitelské knihovny, z nichž byly odstraněny „závadné knihy“ - z žákovské knihovny bylo vyřazeno 6 knih, z učitelské pak 1 kniha. Dnem 1. dubna 1939 byl ze tříd odstraněn státní znak, 15. dubna byla na školách ukončena výuka branné výchovy. O prázdninách pak byly vyřazeny vybrané učebnice. Rovněž tak byly odstraněny obrazy legionářů a výjevy z doby 1. světové války.

Od počátku školního roku 1939/1940 byla zahájena výuka podle nových dočasných osnov, podrobně vypracovaných okresním školním výborem v Náchodě pod vedením školního inspektora Josefa Šefrny. Od 16. 10. se pak začalo učit podle učebních osnov platných pro všechny školy protektorátu. „...Vzhledem k opožděnému počátku školního roku zkrácen rozsah učebné látky pro letošní školní rok v předmětech vedlejších, aby nebyly děti zkráceny ve svém vývoji a postupu. Z nařízení nadřízených úřadů opatřeny pro školu vlajka protektorátní a říšská.“ Nařízením Úřadu říšského protektora musely být v roce 1940 všechny školní kroniky zapečetěny a uloženy jako závadné knihy. Počínaje školním rokem 1939/1940 byly zavedeny nové školní kroniky. Byly rovněž provedeny německo-české úpravy nápisů na školách i v jejich vnitřních prostorách a nařízena byla též dvojjazyčná úprava razítek a tiskopisů. Následoval i zákaz používání starých učebnic a příruček a děti tak byly odkázány pouze na poznámky, které si pořídily během vyučování. Učitelé museli podat prohlášení o árijském původu, byl vydán zákaz přijímání židovských dětí do národních škol. Od 3. ročníku byl ustanoven povinným předmětem německý jazyk.

Nařízením ministerstva školství a národní osvěty byla provedena nová úprava národního školství. Obecná škola byla 8 třídní, přičemž část dětí (30 - 35 %) mohlo přejít po 4. ročníku na 4 třídní tzv. hlavní školu (dřívější škola měšťanská). Na základě tohoto nařízení odešly ze školy v Zálesí 4 děti čtvrtého postupného ročníku, ostatní zůstaly v 5. ročníku na zdejší škole. 

Dne 26. 10. 1941 podal řídící učitel Václav Skalický žádost o zdravotní dovolenou a penzionování. Dnem 8. prosince byl až do schválení zemskou školní radou zproštěn služby a v roce 1942, po patnáctiletém působení na zdejší škole, odešel ve věku 55 let do výslužby. Vedením školy byla dočasně pověřena učitelka Františka Nováková. Novým správcem školy byl jmenován Václav Lukáš, dosavadní učitel v Úpici, který na místo v Zálesí nastoupil 1. 3. 1942.

Od počátku druhého pololetí roku 1942 byla rozšířena výuka německého jazyka. Oba učitelé - Václav Lukáš i Františka Nováková - se museli podrobit zkoušce z německého jazyka, Františka Nováková posléze absolvovala i přeškolovací kurz dějepisu. Zvláštností bylo, že od školního roku 1943/1944 byla zavedena 6 stupňová klasifikační stupnice.

V roce 1944 byl řídící učitel Václav Lukáš totálně nasazen na vojenské stavby v Račicích u Jaroměře. Učitelka Františka Nováková vyučovala až do Vánoc v obou třídách jen polodenně. Od Vánoc 1944 do 5. 4. 1945 byla škola z důvodu nedostatku uhlí uzavřena. V dubnu se rovněž vrátil učitel Václav Lukáš a po krátké dovolené převzal správu školy a vyučování v první třídě.

Konec války se však kvapem blížil. 5. května vypuklo lidové povstání v Praze a 9. května za úsvitu dorazila do Prahy i sovětská armáda. Téhož dne dorazili sovětští vojáci i do Batňovic. 11. května vypálili sovětští vojáci u českého Malína poslední výstřely války v Československu, a tím i v Evropě. Československo, které bylo v Mnichově jako první neněmecký stát vydáno hitlerovcům, bylo osvobozeno jako poslední z okupovaných území. Někdy se říká, že válka v Čechách vlastně začala, v každém případě tu však skončila (alespoň pokud jde o Evropu).

Léta poválečná (1945 - 1948)

Vyučování v záleské škole bylo znovu zahájeno 22. května 1945 malou slavností. Žáci se shromáždili ve třídě vyzdobené obrazy prezidenta Beneše a maršála Stalina: Slavnostní řeč pronesl řídící učitel V. Lukáš. Výuka probíhala podle osnov z roku 1933 bez německého jazyka. Škola po zrušení školní úřadovny přešla do působnosti školního odboru NV v Náchodě. Řídící učitel Václav Lukáš byl na vlastní žádost 16. 6. 1945 přeřazen do obecné škole v Maršově, kde působil před válkou. Řízením školy byla dočasně pověřena Františka Nováková. Od počátku školního roku byl řídícím učitelem jmenován František Sommerauer.

Po vydání dekretu o konfiskaci německého majetku nastal výrazný odliv obyvatel do pohraničí, což se v následujícím školním roce projevilo poklesem počtu žáků z 63 z konce srpna na 52 krátce po zahájení školního roku. Od nového školního roku byly zařazeny nové vyučovací předměty - politická výchova a ruština.

Na počátku roku 1946 bylo projednáváno zřízení mateřské školy. Místní školní rada však od tohoto záměru prozatím upustila z důvodu plánovaných oprav školy. O prázdninách roku 1946 bylo ve škole pořízeno nové elektrické osvětlení, protože staré již nevyhovovalo, byl zřízen vodovod a umyvadla do tříd a třídy i chodby vymalovány. Samočinná elektrická pumpa byla umístěna ve staré škole, odkud se ze staré studny brala voda, neboť voda ve studni u nové školy byla stále závadná. 

Po zahájení školního roku 1946/1947 byla obnovena jednání o zřízení mateřské školy. MNV v Batňovicích na své schůzi 14. října její zřízení prozatím zamítl. Na základě aktivity řídícího učitele a jím vedených rodičů však již o měsíc později bylo zřízení školky schváleno a byla podána žádost o její zřízení. Mateřská škola při škole v Zálesí byla otevřena 10. března 1947 a první učitelkou se stala Anežka Ručová. Vybavení školky bylo pořízeno z peněz jednotného svazu zemědělců, kterému je poskytlo ministerstvo zemědělství na zřízení žňových útulků. Školka byla umístěna do třídy v přízemí, která až do té doby byla využívána jako školní i sokolská tělocvična. Organizace Sokola se přestěhovala do sálu v hostinci Josefa Donáta. Současně se zřízením mateřské školky byla ve škole zřízena školní kuchyně a jídelna.

V neděli 16. února 1947 se uskutečnila schůze za přítomnosti asi 30 občanů, na níž školní inspektor Jansa informoval občany o návrhu stavby obvodové školy občanské i měšťanské ve Velkých Svatoňovicích. Uvažovalo se, že by tuto školu navštěvovaly i děti z Batňovic a Malých Svatoňovic, tak aby škola zahrnovala 5 tříd obecné školy. Školy v Batňovicích a Malých Svatoňovicích by pak fungovaly jako jednotřídky, protože počet dětí navštěvujících tyto školy by byl nižší než 40 dětí. Na výše uvedené schůzi byla dokonce odhlasována rezoluce, aby tato nová škola byla postavena v části Velkých Svatoňovic označovaných jako "Na Valech", a její výstavba zahrnuta do připravované první pětiletky a financování zajištěno ze státního rozpočtu. 28. dubna 1947 se dokonce sešla komise, která posoudila vybraný pozemek i se stávajícími budovami. K realizaci stavby nové školy však nedošlo.

Vítězný únor a léta padesátá (1948 - 1966)

Školní rok 1947/1948 proběhl na pozadí událostí, které na dlouhé období poznamenaly život v celé republice. Vnitropolitické události, které zasáhly poválečnou republiku, se promítly i do událostí v Batňovicích. V obci se ustavil místní akční výbor, kterému předsedal Václav Vojtěch (č.p. 199) a jehož členem se stal i řídící učitel školy v Zálesí František Svoboda - Sommerauer. Učitelé obecné i mateřské školy se přihlásili ke spolupráci a řídící učitel Svoboda se stal pokladníkem nově ustaveného národního výboru.

V dubnu 1948 byl schválen nový školský zákon, podle něhož byla uzákoněna jednotná škola: 4 roky národní (namísto dosavadní školy obecné), 5 let střední (dosavadní měšťanská) jako povinná školní docházka s následnými 2 - 4 letými odbornými školami nebo 3 letým gymnáziem. Nový model se začal uplatňovat od nového školního roku 1948/1949. Škola v Zálesí zůstala i nadále dvojtřídní.

V březnu 1949 bylo zakoupeno pro školu rozhlasové zařízení pro tři třídy - 50 W zesilovač Tesla s mikrofonem a třemi reproduktory za 28 000,- Kč. V roce 1950 byla při národní škole v Zálesí založena pionýrská organizace. Po provedeném náboru se přihlásilo 16 žáků.

17. února v roce 1951 ukončil své působení na škole řídící učitel Svoboda, který byl na vlastní žádost přeložen do zvláštní školy v Úpici. Novým řídícím učitelem na škole v Zálesí byl jmenován Jindřich Hamerník a jako učitelka jeho žena Anna Hamerníková, kteří před nástupem do Zálesí působili 5 let v Rokytníku u Trutnova.

Během prázdnin roku 1951 byla provedena rozsáhlá oprava školní budovy - byla opravena střecha, okapy a svody, všechny místnosti uvnitř budovy byly vymalovány. Bylo provedeno rozšíření kuchyně, včetně přípojky elektřiny pro sporák a vody. Do školy byla pozvána komise složená ze zástupců technického a školského referátu ONV, aby posoudila možnost přesídlení mateřské školy na místo bytu učitele. To bylo nakonec odsouhlaseno s tím, že byt bude přemístěn do budovy staré školy. Žádost o adaptaci staré školy však byla zamítnuta, neboť hrozilo zřícení přední části budovy. MNV v Batňovicích proto požádal o povolení adaptace v rámci akce 5M. Tento záměr ONV v Trutnově schválil a přidělil na celou akci 55 000,- Kč. Práce byly zahájeny v květnu 1952 a pokračovaly až do konce srpna. Následující prázdniny byla zahájena rekonstrukce budovy staré školy, která byla ukončena před koncem školního roku 1954. Přední část staré školy (dosud dřevěná) byla vyzděna a upravena jako byt pro řídícího učitele. Práce byly prováděny většinou brigádnicky. Z dosavadního bytu řídícího učitele v nové škole byla zřízena mateřská školka a tím byla opět uvolněna bývalá třída v přízemí pro tělocvičnu. Současně s tím byla o prázdninách po 25 letech byla opravena fasáda školní budovy „..a světle nastříkána Stavební obnovou za 8.200,- Kč.“

Před koncem školního roku 1954/1955, kdy počet dětí poklesl na 36, bylo rozhodnuto, že škola v Zálesí bude od příštího roku působit jako jednotřídní. Při dislokačním pohovoru byl učitelce A. Hamerníkové již vydán dekret na místo ředitelky národní školy ve Velkých Svatoňovicích. Když pak počet dětí stoupl na 42, byla rozhodnutím KNV v Hradci Králové ponechána škola jako dvoutřídní. Vzhledem ke skutečnosti, že některé zaměstnané matky vozily své děti do Úpice, bylo zažádáno o zřízení družiny. Ta byla zřízena od 1. ledna 1956, avšak fungovala již od počátku školního roku 1954/1955, kdy dozor obstarávali učitelé.

V dubnu 1959 byla schválena nová školská soustava, kdy byla prodloužena dosavadní osmiletá školní docházka na 9 let.

Ve školním roce 1963/1964 ukončil po 13 letech své působení na škole ředitel Jindřich Hamerník, který přešel na místo ředitele trojtřídní školy ve Velkých Svatoňovicích. Společně s ním odešla i Anna Hamerníková. Novou ředitelkou školy se stala Libuše Kopušanská. Ta však j iž 20. září odešla na ZDŠ ve Rtyni v Podkrkonoší a na její místo nastoupila Marie Schubertová.

Od pražského jara k perestrojce a ještě kousek (1967 - 1989)

Dramatické události, které hýbaly celou společností, se v životě zdejší školy nijak výrazně nepromítly, alespoň školní kronika se o nich nijak zvlášť nezmiňuje. "..Školní rok 1968 proběhl na naší škole klidně a plynule. Události tohoto roku nijak nepříznivě neovlivnily práci školy." A život školy běžel svým poklidným tempem dál.

V roce 1971 bylo ve škole instalováno ústřední topení. Školní rok 1971/1972 byl proto zahájen sice tradičně dne 1. září, avšak netradičně v provizorně upravených místnostech budovy národního výboru - 1. třída byla umístěna v zasedací místnosti, 2. třída v knihovně. Do zkušebního provozu bylo nové topení uvedeno dne 12. 11. 1971. K obnově výuky v budově školy došlo až po vánočních svátcích v lednu 1972.

Před zahájením školního roku 1972/1973 požádal MNV v Batňovicích odbor školství ONV, aby bylo povoleno převést děti 5. postupného ročníku do plně organizovaných škol ve Rtyni v Podkrkonoší a v Úpici. Žádosti bylo vyhověno. Škola zůstala dvojtřídní a v každé třídě byly dva postupné ročníky. Bylo však dojednáno, že při snížení počtu žáků v příštích letech bude 5. postupný ročník převeden zpět na školu v Zálesí, aby mohla být škola i nadále organizována jako dvojtřídní. Pátý ročník se však do školy v Zálesí vrátil až ve školním roce 1998/1999.

K 31. 8. 1979 ukončila na škole práci ředitelky Marie Schubertová, která již několik let žádala o uvolnění z okresu Trutnov, vzhledem k tomu, že se přestěhovala do Červeného Kostelce (okr. Náchod). Na škole působila jako ředitelka plných 15 let. Ředitelem školy byl jmenován učitel Aleš Řezníček z Úpice.

Výrazným tématem v životě školy a učitelů na počátku osmdesátých let se stalo tzv. "nové pojetí", které se u většiny učitelů nesetkalo zrovna s příznivým ohlasem. Již po krátké zkušenosti s tímto experimentem píše v hodnocení roku 1980/81 ředitel Aleš Řezníček: ".. Nové pojetí je rozhodně přínosem, je progresivní, jeho účinnost však omezují nedostatečně promyšlené, příliš obsáhlé a věku nepřiměřené osnovy. Neustálé napětí vede k tomu, že nám stále stoupá procento dětí neurotických. Náročnost na děti se projevuje už při přechodu z mateřské školy na školu základní. Nikdy jsem nepozoroval už v prvé třídě tolik dětí neurotických, neklidných, roztěkaných a i po stránce zdravotní tak choulostivých, s omezenou volní stránkou a mnohdy i lhostejných k výsledkům práce a to při vší jejich jinak přirozené živosti, nápadné péči rodičů i společnosti, při všem materiálním zajištění, které je až nestřídmé." A o rok později (1981/82): "..z přehledu je jasné, že největší problémy jsou v jazyce českém. Je to ovlivněno nepoměrem dětí k četbě vlivem televize, slabou motivací potřeby čtení vůbec. To pak značně ovlivňuje i schopnost žáků učit se dle učebnic i v ostatních předmětech. Slabé průměry v matematice jsou způsobeny nedostatkem času na procvičování. Špatné výsledky jsou v psaní, kde se u většiny dětí p rojevuje povrchnost a nepoměr k výsledkům. Vůbec manuální schopnosti, šikovnost a s tím i související odpovědnost za stav odevzdané práce v průměru doznávají pokles. Dnes už ani venkovské dítě si totiž soustavné pracovní návyky z rodiny nepřináší - a školní čas nestačí.“ Hodnocení vskutku nepříliš lichotivé.

V závěru téhož školního roku došlo k významným jednáním o škole v Zálesí mezi ONV v Trutnově a MNV v Batňovicích. ONV v rámci celostátních ekonomických opatření navrhl zrušení školy v Batňovicích - Zálesí. Batňovičtí učitelé i funkcionáři tak trochu s určitými omezeními činnosti školy již delší dobu počítali, avšak spíše z důvodů pedagogických, neboť jak uvádí ředitel školy Řezníček: „..protože práce na málotřídkách nemůže v rámci nového pojetí vykazovat stejnou úroveň jako na školách úplných. Počítali jsme s případným vřazením naší školy do systému škol v rámci Úpice tak, aby se i na naší škole vyučovalo v třídách úplných. S úplnou likvidací školy jsme nepočítali a neschválila ji ani vesnická organizace KSČ ani MNV.“ Po opakovaných jednání bylo stanoveno, že pro příští školní rok škola i vyučování zůstanou zachovány zatím v dosavadním rozsahu a celá záležitost bude dořešena v následujícím roce.

Od nového školního roku (1882/1883) odešel do důchodu dosavadní ředitel školy Aleš Řezníček a na jeho místo byla jmenována Eva Přibylová.

Snahy o zrušení školy načas utichly, a tak byla v  roce 1983 po několikaletých diskusích konečně znovu opravena i střecha školy. „.. Okresní stavební podnik zatím nemohl zajistit potřebné množství plechu. Byla tedy provedena provizorní oprava. Díry v plechu byly přelepeny celtovinou a střecha natřena „Olunou“. Nátěr provedli František Teichman a jeho syn Zdeněk. Rozvod vody v budově je rovněž v neutěšeném stavu. Trubky jsou „zarostlé“ a není dokumentace, která by dávala přehled, kudy je rozvod vody veden. Částečnou opravu provedl Jaroslav Teichman mladší. Manžel školnice s. Jaroslav Hejna provedl s topenářem s. Karlem Petrusem opravu radiátorů ústředního vytápění. Pro příští rok plánuje MNV na opravu střechy částku 228.000,- Kč.“

Ve školní roce 1988/89 došlo na všech školách v velké změněn klasifikace. Počínaje novým školním rokem se žáci 1. ročníku nehodnotili a neklasifikovali. Na konci pololetí nebyly prováděna souhrnná klasifikace a na konci školního roku bylo provedeno souhrnné slovní hodnocení.

Právě tady a právě teď (1899 - 2000)

Školní rok 1989/1990 byl zahájen 4. září. Ale to se již kolem začaly rozbíhat bouřlivé události, které vyvrcholily 17. listopadu a přinesly s sebou výraznou změnu společenských poměrů. Tyto události samozřejmě nemohly minout ani naši školu. K žádnému personálnímu obsazení školy nedošlo, ale jinak se změnilo mnohé. ".. Místo pozdravu "Čest práci" se žáci s učiteli zdraví pozdravem "Dobrý den" oslovení "soudružko učitelko" se vrací na "paní učitelko". Od 1. února 1990 se ruší platnost Opatření k hodnocení a klasifikaci žáků 1. ročníku ZŠ ze dne 16. 8. 1988, to znamená, že žáci 1. ročníku se opět klasifikují známkami. Celý školní rok proběhl v duchu demokratizačních změn, které se promítly i do vyučovacího procesu. Zkrátka nic moc významného. A nebo jsme si již zvykli?

Na konci roku 1989 též tiše a nenásilně zanikla na škole pionýrská organizace. ".. V letošním školním roce se nepodařilo zajistit vedoucí PO. Pionýři dostali možnost dojíždět na pionýrské schůzky do spádové školy do Rtyně v P. Několikrát tam byli, ale trvalý zájem o tuto formu schůzek nebyl. Postupně všichni přestali dojíždět. Po Novém roce došlo ke změnám v organizaci PO, přestali jsme patřit pod PS ve Rtyni v P. a pionýr se na naší škole v tomto školním roce rozpadl."

V dubnu 1990 onemocněla ředitelka školy Eva Přibylová a do školy se již nevrátila. Zemřela 18. května 1992. Zastupováním byla pověřena učitelka Miloslava Pavlová, která byla posléze jmenována (zatím poslední) ředitelkou školy v Batňovicích - Zálesí.

Zásadním problémem školy v posledních letech byl úbytek žáků, který zdejší školu provázel již od 80. let a byl neustálým zdrojem tlaků na její zrušení. Historického minima bylo dosaženo na počátku školního roku 1994/95, kdy do školy nastoupilo pouhých 26 žáků. Přesto se podařilo školu v Batňovicích - Zálesí udržet. A tak od školního roku 1998/99, kdy nastoupilo v souvislosti se znovuzavedením pátého postupného ročníku 49 dětí je škola opět trojtřídní. Zavedení páté třídy vyplynulo z transformace školství v České republice. Od 30. 6. 1995 přešlo školství z osmileté opět na devítiletou docházku a od 1. 9. 1998 byla pátá třída "definitivně" přiřazena k 1. stupni základní školy. Po rozhodnutí o zřízení pátého ročníku ve škole v Zálesí byly v roce 1998 na základě rozhodnutí Obecního úřadu v Batňovicích realizovány stavební úpravy, které dosáhly nákladu téměř 200 tisíc korun. Kromě vnitřních stavebních úprav dostala škola i nový kabát, aby mohla důstojně oslavit jak své sté narozeniny, tak i příchod nového tisíciletí.

V současné době navštěvuje školu v Batňovicích - Zálesí 50 žáků od 1. do 5. třídy. Jsou rozděleni do tří tříd, ti menší mohou chodit ráno i odpoledne do družiny. V budově školy se nachází také školní kuchyně, jídelna a mateřská škola. 

A picture
A picture