Návštěvnost
Návštěvnost:
ONLINE:3
DNES:120
TÝDEN:2573
CELKEM:777478
Adresa:
Obecní úřad
Batňovice 4
542 37 Batňovice
E-mail: obec@batnovice.cz
Oficiální stránkyobce Batňovice
Kraj, který vám představujeme, nazvali naši předkové z úcty a lásky k hronovskému rodáku Jiráskovým krajem. Později název kraje rozšíříli o památku boženy Němcové a po druhé světové válce o vzpomínku na bratry Čapky.
Kraj Aloise Jiráska, Boženy Němcové a bratří Čapků je na severu a východě ohraničen státní hranicí s Polskem, na jihu a jihovýchodě polabskou rovinou. Od severozápadu do něho výrazně zasahuje podhůří Krkonoš. Jestřebími horami nad Krakonošovou zahradou bratří Čapků na Úpicku, Rtyňsku a Svatoňovicku přechází u Bohdašína v lesní masív Maternici táhnoucí se až ke Zbečníku a Hronovu. Od severozápadu proniká Podkrkonoší až k Červenému Kostelci a na jihu končí náhorní planinou u Hořiček, která prudce spadá k České Skalici a dál do polabské roviny
Podhůří Orlických hor sahá až k Náchodu. Dominuje městu na českokladském pomezí v údolí řeky Metuje dobrošovským hraničním hřebenem s památkou Jiráskovou chatou a s vojenskou pevností z roku 1938. Tvoří souvislé kopcovité podhůří táhnoucí se od Dobrošova k Novému Hrádku a Novému městu nad Metují.
Krajinu mezi Krkonošemi a Orlickými horami nazvali geologové vnitrosudetskou depresí. Je to kopcovitá krajina s méně úrodnými červenými půdami, s drsným podnebím a rozpětím výšek 400 až 600 metrů nad mořem. Její turisticky nejatraktivnější část leží za Hronovem a Policí nad Metují a ukrývá v sobě bájný a pohádkový svět, kdysi zakletý na dně pravěkého křídového moře.
Broumovské stěny nad Policí nad Metují, Hvězda, Supí hnízdo, Kovářova rokle, Modrý kámen, Zaječí rokle, pokračují na jihovýchod k Machovské Lhotě a k Machovu Boženovským špičákem, Korunou a Signálem. Nad Machovem se jako mohutný hraniční kámen vypíná táhlý Bor a vytváří s kladskou Hejšovinou nejtypyčtější panoráma Jiráskova kraje. Z Broumovských stěn přehlédneme k severu a severovýchodu broumovskou kotlinu se starobylým Broumovem uprostřed, ukončenou na severu hraničními Javořími horami s nejvyšší horou kraje, Ruprechtickým Špičákem (880 m n.m.).
