Návštěvnost
Návštěvnost:
ONLINE:0
DNES:57
TÝDEN:618
CELKEM:834056
I když Jestřebí hory rozhodně nepatří mezi velikány a také nejsou tak vyhledávány jako nedaleké Krkonoše či Orlické hory, přesto svou malebností, snivostí a magičností patří mezi nejkrásnější v české kotlině.
Jsou ve svém půvabu neopakovatelné, nenápadně se vlnící od Petříkovic až k Hronovu. Z měst a obcí pod nimi je to jen pár kroků do jejich okouzlujících zákoutí, kde se po dlouhé a jen zvolna se ločící zimě derou z vlhké země ještě z části pokryté pozdním sněhem bledule, které střídají sluncem ozářené luční květy, aby se zakrátko o svá práva přihlásil barvami hýřící podzim.
Nad touto scenérií se vzpíná nejvyšší kopec hor Žaltman se svou rozhlednou, která nabízí neobyčejné výhledy do otevřené krajiny. Uchu romantického návštěvníka Jestřebích hor, jež patří k Žaltmanské vrchovině východních Sudet, lahodí názvy místních lokalit, které jsou propojeny pomyslnou a fascinující poetickou nití, jako jsou Brendy, Švédský vrch, Odolov, Jívka, Chlívce, Kolčarka, Krkavčina, Maternice či bájemi opředený Turov. Hory, v jejichž nitru s vrstvami sedimentů karbonského stáří jsou ukryty tajemné kamenouhelné sloje a na povrchu pak svědci dávných prehistorických časů - zkamenělé mladokarbonské kameny zvané araukarity, jsou okouzlující svou magickou přitažlivostí.
Hynek Šnajdar, Rok v Jestřebích horách
Červeně značená turistická trasa začínající v Úpici, procházející Malými Svatoňovicemi, částí Jestřebích hor a v Trutnově vstupující do oblasti Krkonoš. Končí na Pomezních boudách a je dlouhá 48,5 km. Byla otevřena v roce 1946.
Skalnatý zalesněný hřbet složený z pískovců se známou jeskyňkou.
Noční pozorování oblohy doplněné výkladem.
tel.: 499 882 289
Většinou zalesněný hřeben mezi údolím Petříkovského potoka a Metuje u Hronova (asi 17 km dlouhý). Nejvyšším vrcholem je Žaltman (790 m), k významnějším vrcholům patří Slavětínský kopec, Kolčarka, Švédský vrch a Na Perném. Nad Petrovicemi jsou ve slepencových skalách vymlety tzv. vírové hrnce (Kolčarka).
V lese 1 km od Tmavého dolu nad Odolovem je Kryštofova skála (dva zkamenělé stromy prostupují slepence).
Turistická ubytovna v osadě Paseka, kterou provozují úpičtí turisté. V boudě je celoročně v provozu ubytování (36 lůžek) a o víkendech je v provozu bufet. Jestřebí bouda je dobrým východiskem pro pěší, cykloturistické a lyžařské výlety po Jestřebích horách.
Samostatný pěchotní srub T-S 26
Vojensko-historická památka - jedná se o samostatný pěchotní srub v prostoru Odolova. Naleznete zde expozici lehkého a těžkého opevnění, expozici Československé předmnichovské armády, expozici Německé armády, diorama, modely, výkresy a některé zrekonstruované části tohoto monolitu.
Přístupové trasy: do Odolova (k hostinci), dále pak po zelené směr Kryštofovy kameny, nebo z Malých Svatoňovic po zelené (4,5 km, po červené 8 km), nebo ze Rtyně v Podkrkonoší po Cestě osvobození, nebo z Úpice do Malých Svatoňovic a dále po zelené.
Polesí západně od Rtyně v Podkrkonoší. V pískovcových lomech s v roce 1633 lámaly stavební dlaždice pro náchodský zámek. Lom Bílý hrad je starý více než 500 let.
Muzeum je umístěno v bývalém Památníku 1775, který byl v roce 1975 přestavěn z rychetské konírny při příležitosti 200 výročí selského povstání
Jednotlivé expozice dokumentují významné události, tradice i život a práci zdejších obyvatel. Expozice etnografie dokumentuje historii města a představuje návštěvníkům zařízení selské světnice, nástroje a předměty denní potřeby. Expozice selského povstání 1775 připomíná na dobových dokumentech a modelech příčiny a průběh selských bouří a seznamuje s vůdcem selského guberna, rtyňským rychtářem Antonínem Nývltem.
Expozice podkrkonošského hornictví, která vznikla v roce 1992, obsahuje řadu unikátních exponátů dokumentujících těžbu uhlí a rudy v oblasti Jestřebích hor od roku 1590 do roku 1990.
Muzeum, které v roce 1895 založil MUDr. Antonín Čapek je umístěno ve staré radnici společně s galerií J. W. Mezerové-Winterové. Expozice obsahuje národopisné oddělení a památky na pobyt rodiny MUDr. A. Čapka.
tel.: 499 882 197, 499 882 145
Muzeum bratří Čapků je tvořeno dvěma samostatnými expozicemi. V prvním patře je umístěna expozice věnovaná dílu Karla Čapka a druhé patro je věnováno Josefu Čapkovi.
Náměstí Karla Čapka 147, 542 34 Malé Svatoňovice
tel.: 499 886 295 (muzeum), 499 886 341 (Obecní úřad v Malých Svatoňovicích)
Návštěvní doba | ||
---|---|---|
úterý - pátek | 8:00 - 12:00 | 13:00 - 16:00 |
sobota - neděle | 8:00 - 12:00 | 13:00 - 17:00 |
http://malesvatonovice.unas.cz/muzeum.html
Údolím řeky Úpy okolo Slatinského mlýna a Babiččiným údolím k zámku Ratibořice.
Muzeum se nachází ve Velkých Svatoňovicích. V muzeu je k vidění řada zajímavých exponátů - např. unikátní parní stříkačka z roku 1903, ojedinělá celodřevěná potažní stříkačka z roku 1843, ruční potažní stříkačky, motorové přenosné a dvoukolové stříkačky a řada dalších exponátů
Muzeum je veřejnosti přístupné od dubna do října vždy v sobotu a neděli od 9 do 16 hodin, případně po dohodě na tel. čísle 499 882 068 nebo 499 882 322
Částečně zalesněný vrch (603 m n.m.) asi 4 km severozápadně od Hronova, opředený pověstmi; zvaný také Blaník Jiráskova kraje. Na jejím vrcholu byla v roce 1924 otevřena turistická chata pojmenovaná po hronovském rodáku Aloisi Jiráskovi. V současné době je chata v provozu a nabízí i ubytování.
Zřícenina středověkého hradu na skalnatém ostrohu nad levým břehem Úpy, nedaleko Havlovic nad Úpou. Hrad patří ke starším opevněným sídlům v Čechách. Byl založen před rokem 1279 známým Tasem z rodu erbu Třmene, který byl významným dvořanem za vlády Přemysla Otakara II. V roce 1447 hrad začali plenit Slezané a v roce 1533 byl již pustý. Za staletí se nad zříceninami nakupily vrstvy půda a lesní porost. V 70. letech bylo archeologickým průzkumem vedeným dr. Antonínem Hejnou odkryto hradiště o průměru asi 32 m s řadou objektů. Hradní zdivo bylo budováno z bílého pískovce z nedalekých lomů v lese nad podhradím.
První zlatý důl ve střední Evropě na konci obce Suchovršice.
Nejvyšší vrchol Jestřebích hor (740 m). Na vrcholové skalce byla turisty z Malých Svatoňovic postavena rozhledna z železné konstrukce, uvedená do provozu v roce 1976. Je odtud panoramatický rozhled na Krkonoše, Rýchory, Vraní hory, Teplicko-adršpašské skály, Soví a Javoří hory, Úpicko, Hronovsko, Orlické hory, Králický Sněžník, Zvičinu, Kumburk a Trosky.
Návštěvnost:
ONLINE:0
DNES:57
TÝDEN:618
CELKEM:834056