Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Návštěvnost

Návštěvnost:

ONLINE: 1
DNES: 17
TÝDEN: 212
CELKEM: 270220

Anketa

Jak se vám líbí nové stránky obce?

Celkem hlasů:
156
Hlasování začalo:
12. 9. 2015
Hlasování končí:
neomezeno

Hlasujte kliknutím na jednu z možností

Certifikát

Obecní úřad Batňovice - netfirmy.czMěstské, obecní úřady - netfirmy.cz

Navigace

Výběr jazyka

  • cz
  • en
  • de

Obsah

Stručná historie TJ Sokol Batňovice

Po vyhlášení samostatné Československé republiky 28. října 1918 došlo k ustavení Československé obce sokolské a v mnoha obcích po celé republice byly zakládány sokolské tělocvičné odbory. Podle dochovaných zápisů se ustavující schůze Sokola v Batňovicích konala 23. března 1919. Myšlenka založení Sokola v Batňovicích vyšla od br. Teofila Prouzy. Na jeho výzvu se přihlásilo 38 členů (z toho 15 žen), 27 dorostenců a dorostenek a 48 žáků a žákyň. První schůze výboru nově ustanovené organizace se konala 30. března 1919. Zde byl sestaven návrh na propůjčení a upotřebení místnosti cvičební br. Jana Donáta v Zálesí čp. 26 a ustanoveno zápisné pro členy činné a přispívající ve výši 5,- K a pro dorost ve výši 3,- K. Členské příspěvky byly stanoveny následovně: členové činní měsíčně 50 haléřů, členové přispívající měsíčně 1 K a dorost měsíčně 3 haléře.

První léta činnosti "Sokola" v Batňovicích jsou charakterizována značným elánem a vlasteneckým zápalem prvních funkcionářů. Jména některých zůstávala trvale, někteří odpadli, přišli jiní. Byla období útlumu i vzestupu. Řešily se mnohdy malicherné spory. Mnohé zápisy vyvolávají z dnešního pohledu shovívavý úsměv. Jak se postupně vyhranilo protiklerikální zaměření Sokola, přestoupili někteří členové do tělocvičné organizace "Orel", zaměřené v duchu římskokatolické církve. Do činnosti Sokola se promítaly sociální poměry první republiky. Přes všechny materiální těžkosti však Sokol v Batňovicích stále žil a byl vedle hasičů a ochotníků hybnou silou společenského života v obci.

V době 2. světové války byla činnost Sokola násilně přerušena. Obnovena však byla již krátce po osvobození. První schůze organizace Sokola se konala již 23. května 1945 a první starostí bylo doplnění výboru a náhrada funkcionářů, kteří se odstěhovali do pohraničí. Majetek Sokola po celou dobu okupace sledoval br. Kamil Nývlt a uchoval i pokladní hotovost 330 K a vkladní knížku s 21 K. Spolková místnost byla po dohodě se Svazem české mládeže společná v domě u Fiedlerů. V rámci usnesení státních orgánů vytvořit jednotnou tělovýchovnou organizaci došlo 9. 12. 1945 ke sloučení Sokola s tělocvičnou jednotou Orel v TJ Sokol Batňovice.

Začátky činnosti TJ Sokol v nových podmínkách nebyly jednoduché. V souvislosti se zřízením mateřské školky musela jednota opustit tělocvičnu v místní škole a přestěhovat se do sálu hostince u Donátů, který sloužil cvičícím do konce 50. let. Do sálu se cvičení vrátilo až v roce 1966 po adaptaci kanceláří MNV.

Po vytvoření akčního výboru národní fronty v únoru 1948 došlo k zapojení TJ Sokol do práce NF. Špatně vybavená tělocvična a chybějící hřiště neskýtaly dobré podmínky pro rozvoj tělovýchovy v obci. Přesto se pravidelná cvičení konala. V roce 1971 byl uveden do provozu lyžařský vlek "Na Verpánu" a v témž roce získal Sokol i pozemek na vybudování hřiště. V roce 1983 byla založena dnes již tradiční pouťová soutěž v nohejbalu. Prvního ročníku se zúčastnilo 9 družstev a vítězem se stal tým STS Batňovice. V roce 1987 pak byla v areálu otevřena nová klubovna a upraven celý areál.

Přes různé výkyvy činnost Sokola pokračovala i nadále a dnes je již samozřejmou součástí života obce, jak vás o tom může přesvědčit neustálý ruch v nově opraveném a udržovaném sportovním areálu.

A picture
A picture