Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Návštěvnost

Návštěvnost:

ONLINE: 1
DNES: 26
TÝDEN: 221
CELKEM: 270229

Anketa

Jak se vám líbí nové stránky obce?

Celkem hlasů:
156
Hlasování začalo:
12. 9. 2015
Hlasování končí:
neomezeno

Hlasujte kliknutím na jednu z možností

Certifikát

Obecní úřad Batňovice - netfirmy.czMěstské, obecní úřady - netfirmy.cz

Navigace

Výběr jazyka

  • cz
  • en
  • de

Obsah

Střípky z dějin mateřské školy (1947 - 2007)

Mateřské školky rok první (1947)

Mateřská škola v Batňovicích byla zřízena v roce 1947. Školka byla umístěna do budovy školy do třídy, která byla do té doby využívána jako tělocvična pro potřeby školy i místní organizace Sokola. (TJ Sokol se odstěhovala do sálu hostince Josefa Donáta). Současně s mateřskou školou byla zřízena i školní kuchyně pro děti v mateřské i obecné škole. Tolik strohá fakta.

Zřízení mateřské školy v Batňovicích, se stejně jako mnoho dalších věcí v Batňovicích, neobešlo bez problémů. A za vším byly, ostatně jako vždy, peníze. MNV v Batňovicích v čele s tehdejším předsedou Josefem Koškou se zdráhal školku otevřít a nebýt iniciativy řídícího učitele školy v Batňovicích Františka Svobody a okresního školního inspektora Jaroslava Jansy, dočkaly by se Batňovice své školky o pár let později. Takto zaznamenal zřízení mateřské školy v Batňovicích řídící učitel Svoboda ve školní kronice: „Z popudu pana okresního školského inspektora počal správce školy jednati s MNV o zřízení mateřské školy v Batňovicích. Členové MNV se zdráhali ve schůzi dne 14. října a 13. listopadu 1946 mateřskou školu zříditi a uváděli malicherné důvody proti mateřské škole. Řídící učitel si ale vypsal děti do této školy patřící a rodiče navštívil, aby se podepsali, že jsou ochotni děti do mateřské školy posílat. Tak bylo získáno 35 podpisů. Ve schůzi MNV je řídící učitel předložil, a když slíbil, že z inventárních peněz přispěje na opravu školy, a že obci se zřízením mateřské školy nevzniknou velké výdaje, vyslovil MNV souhlas. Žádost byla podána OŠV v Trutnově dne 15. listopadu 1946. Zemská školní rada zřídila pak tuto školu výnosem č. I-2100 ze dne 16. prosince 1946.

Mateřská škola byla otevřena dne 10. března, když sem byla ustanovena první učitelka mateřské školy, Anežka Ručová. Zařízení zakoupeno z peněz jednotného svazu zemědělců, kterým byly peníze ministerstvem zemědělství dány na zřízení zemědělského útulku žňového.“

Mateřská škola tedy byla zřízena a 10. března 1947 sem nastoupila první učitelka Anežka Ručová. Z ústního podání víme, že úplně prvními „klienty“ mateřské školky byli Zdeněček a Zdenička Teichmanovi (Batňovice č. p. 171). Seděli v koutku u kamenných kostek jako „hříbečci“. Tak se začala psát historie mateřské školy v Batňovicích.

Do roku 1957 byla mateřská škola součástí základní školy v Batňovicích. Dne 1. února 1957 byla mateřská školka odloučena od školy. Svou „samostatnost“ si podržela až do 31. prosince 2002 – tedy plných 45 let. Od 1. ledna 2003 se pak znovu stala součástí nově zřízené příspěvkové organizace Základní škola a Mateřská škola. Tímto dnem byla zrušena i funkce ředitelky mateřské školy. Ale to je ještě daleko. Teď jsme stále ještě v roce 1947. A tak se pojďme podívat na počátky mateřské školy. A na pomoc si vezměme kroniku mateřské školy, založenou v roce 1947 tehdejším řídícím učitelem Františkem Svobodou.

„Umístění mateřské školy
Oddělení mateřské školy bylo umístěno ve volné třídě obecné školy v pravé polovině přízemí, kde byla dosud tělocvična. V ní cvičila také tělocvičná jednota Sokol, která se nechtěla vystěhovat a dělala potíže, takže správce školy se školníkem musili nářadí sami vyvléci na chodbu. Tato třída byla nově vymalována, elektrizována a má novou podlahu. Je ale poněkud vlhká, takže ji bude nutno isolovat. Rozměry 6,75 x 9,50 x 3,90 m. Při této třídě je školní kuchyně a samostatné záchody.

Vnitřní zařízení
Správce obecné školy v Bohuslavicích nám nabídl starší židličky a stolky z tamní mateřské školy. Židličky po 50,- Kčs, stolky po 100,- Kčs. Správce školy v Batňovicích požádal zdejší odbočku Jednotného svazu českých zemědělců, aby zařízení koupila z peněz (deset tisíc Kčs), které dostala jako podporu na zřízení zemědělského útulku. Odbočka vyhověla a nákladem 1.550,- Kč zařízení zakoupila. Potom i kamna na vytápění, nádobí na vaření, později (v červenci 1947) koupila i novou skříň a 12 lehátek od truhláře Jaroslava Rosy z Batňovic. Tak vyčerpala obnos 10.000,- Kčs. Kladla si však podmínku, že tyto věci zůstanou jejím majetkem a že za půjčení bude v mateřské škole o prázdninách zdarma pracovat útulek pro zemědělské děti. Místní školní rada zemědělcům písemně projevila souhlas a poděkovala za pochopení při zřizování mateřské školy.

Zahájení vyučování
Vyučování bylo zahájeno dne 10. března 1947, když se u správy školy přihlásila sem ustanovená výpomocná učitelka mateřské školy Anežka Ručová, absolventka čtyřnedělního přípravného kursu v Praze. Tato učitelka se narodila 23. února 1925 v Termesivech u Havlíčkova Brodu. Obecnou školu navštěvovala v Havlíčkově Brodě, měšťanskou školu tamtéž a Zemskou hospodářskou školu v Hlinsku v Čechách.“ 

Role jsou rozdány, jeviště uchystáno, představení může začít. Jak jsme již zmínili, třída určená k provozu mateřské školy byla vymalována (o úklid se brigádně postaraly maminky prvních předškoláčků), na čelní stěnu byla připevněna tabule. I první hračky přinesli do školy rodiče a věnovali je školce.

Místní školní rada žádala o zavedení celodenního provozu školky. V důsledku nedostatku učitelských sil však školka pracovala jen od 8 hodin do 13 hodin, a tak byla dětem podávána pouze svačina. Tu zdarma připravovala manželka řídícího učitele Svobody. „Bylo podáváno hlavně kakao, mléko, bílá káva a rohlík. Cena byla 2,- Kčs za svačinu“. V červenci 1947 nastoupila jako opatrovatelka Jaroslava Vaňková z Úpice. Po jejím nástupu byl ve školce zaveden po dobu prázdnin celodenní provoz. „Dvě svačiny a oběd stály v červenci 5,- Kčs, v srpnu 7,- Kčs. Tak mateřská škola pracovala jako žňový útulek a demonstrovala své sociální poslání. Od července vaří paní Květa Grešlová z Batňovic“.

A ještě trochu statistiky na závěr. Zapsáno bylo celkem 35 dětí. Z toho bylo 18 chlapců a 17 děvčat. V březnu navštěvovalo školku v průměru 16 dětí, v dubnu, v květnu a v červnu vždy 15 dětí. V červenci a srpnu v celodenním provozu navštěvovalo školku v průměru 13 dětí. „V obci je celkem 48 dětí, které by měly mateřskou školu navštěvovat“

A tak skočil školní rok v mateřské škole…rok první.

V objetí národní školy (1947 - 1957)

Následující školní rok byl zahájen 1. září 1947. Zvláštností tohoto školního roku byla skutečnost, že hlavní prázdniny byly přeloženy na leden a únor, takže výuka byla přerušena od Vánoc až do 9. února 1948 (obdobná situace nastala i v následujícím školním roce, kdy byla výuka přerušena až do 28. února 1949). Personální ani organizační změny ve školce nenastaly.

Mateřská školka toho roku proděla dvě inspekce. A k této události se váže i jistá zajímavost. Školka měla od hasičského sboru v Zálesí zapůjčeno loutkové divadlo, které bylo umístěno v zadní části třídy. „Učitelka dětem často s loutkami hrála. Divadlo bylo ale nevkusné a příliš veliké. Proto bylo na popud paní zemské inspektorky Marty Řezníčkové z Prahy vystěhováno na půdu školy“. Zmíněná dáma provedla inspekci školky 27. dubna 1948. Dnes můžete loutky tohoto „nevkusného“ divadla shlédnout opravené ve vitríně na chodbě školy.

Od školního roku 1948/1949 byla i mateřská škola zařazena do systému tzv. jednotné školy. „Do školy se přihlásilo při zápisu 26 dětí. Byly ale dny, kdy jich chodilo až 30, zvláště v chladných měsících, kdy si nemohly hrát venku. Celodenní provoz však dosud nebylo možno zavést pro neschopnost rodičů.“

V této chvíli se naše vyprávění trochu zadrhává, neboť záznamy v kronice mateřské školy byly po odchodu řídícího učitel Františka Svobody načas přerušeny. Kronika byla obnovena až v roce 1957, kdy školka vyňata zpod správy národní školy a ustavena jako samostatná jednotka, a kdy se jejího vedení ujala Věra Řezníčková.

Ze zápisu ve školní kronice se dovídáme, že od školního roku 1953/1954 byla mateřská škola umístěna ve třech místnostech, které byly zřízeny z bývalého bytu ředitele školy. „Z bývalé jedné velké místnosti, kterou dříve měla mateřská škola, byla zřízena tělocvična pro národní i mateřskou školu. Bylo tam též převezeno tělocvičné nářadí místního Sokola, kterého používali žáci při hodinách tělesné výchovy.“

Z dochovaných dokumentů dále víme, že v roce 1954 (přesněji 1. února) nastoupila do mateřské školy jako pěstounka Věra Řezníčková. Podle záznamu školní kroniky ve školním roce 1954/1955 působila v mateřské škole jako učitelka Věra Řezníčková a jako pěstounka Anežka Machová. V březnu 1956 odešla na mateřskou dovolenou Věra Řezníčková a do školky nastoupila (pravděpodobně) do konce školního roku Oldřiška Mikulková, působící do té doby ve školce ve Rtyni v Podkrkonoší. Pěstounka Anežka Machová vypomáhala v té době v kuchyni.

V obecní kronice se z té doby zachovala i zajímavá statistika. „Rozpočet na rok 1956 - mateřská školka: 11.000,- Kčs, národní škola: 14.000,- Kčs, stravování: 51.000,- Kčs, družina mládeže: 3.000,- Kčs. Obědy pro jedno dítě se podávají za úhradu 2 – 2,80 Kčs; denní stravování dětí v mateřské školce obnáší 2 Kčs (oběd a 2 svačiny) a 2 Kčs doplácí MNV. Tak se projevuje péče státu o děti zaměstnaných rodičů“.

Na cestě samostatnosti (1957 - 1979)

Na základě rozhodnutí Školského odboru rady Okresního národního výboru v Trutnově (č. j. Škol. 38/57 - Tr.) bylo s účinností od 1. února 1957 osamostatněno dosavadní oddělení předškolního věku při národní škole v Batňovicích na samostatnou mateřskou školu. První ředitelkou školky byla jmenována Věra Řezníčková. V té době působila v mateřské škole také Anežka Machová (Ručová) jako pěstounka (současně byla na část úvazku zaměstnána i jako pomocná síla v kuchyni). Kuchařkou byla Milada Ottová a školnicí Malvina Olahová. Obě tyto činnosti vykonávaly současně i pro národní školu.

Již v následujícím školním roce (1957/1958) docházelo do mateřské školy 16 dětí. Jejich počet však v únoru 1958 poklesl na 12 a školský odbor ONV v Trutnově začal uvažovat o tom, zda by mateřská škola v Batňovicích pro nedostatek docházejících dětí neměla být přejmenována na „Zemědělský útulek“. Školský odbor v Trutnově se nakonec usnesl na tom, že do prázdnin 1958 ponechá zdejšímu zařízení statut mateřské školy a v případě, že se počet docházejících dětí od září 1958 nezvýší, změní se mateřská škola na „Zemědělský útulek“. Do konce školního roku 1957/58 se docházka dětí zvýšila na 18 – 20 dětí denně a mateřská škola v Batňovicích tak zůstala zachována.

V březnu 1958 byla ze školy odvolána tehdejší „družinářka“ Jana Košnerová a na její místo nastoupila Anežka Machová. Ve školce tak zůstala pouze Věra Řezníčková. V březnu následujícího roku odešla Věra Řezníčková na mateřskou dovolenou a na její místo nastoupila Milada Turková. Ta však byla již v následujícím školním roce přeložena do mateřské školy ve Rtyni v Podkrkonoší. Na její místo nastoupila Zdeňka Matýsková. V období od 1. září do 30. listopadu 1959 působila v mateřské škole i vychovatelka Zdena Ulmanová, která si zde doplňovala svůj pracovní úvazek.

Ve školním roce 1960/1961 bylo v mateřské škole zapsáno 22 dětí (v dubnu dokonce 29 dětí). Průměrná docházka byla 21 dětí. Provoz mateřské školy byl rozšířen o 1 hodiny denně (6:30 – 15:00). V září se do mateřské školy vrátila Věra Řezníčková, která zde byla zaměstnána na zkrácený úvazek. V následujícím roce odešla pro změnu na mateřskou dovolenou Zdeňka Matýsková a na její místo nastoupila Věra Řezníčková. Do školky se pak na zkrácený úvazek vrátila i Anežka Machová. Od školního roku 1967/1968 pak pracovala již na plný úvazek.

V roce 1962 tehdejší patronátní závod Elektrárna ve Rtyni v Podkrkonoší zřídila pro děti mateřské školy „krásný, velký“ kolotoč. Kolotoč byl instalován na školním hřišti v srpnu v době dovolené. Mimochodem… Toho roku byla mateřská škola v době dovolené na tři týdny uzavřena se souhlasem MNV a rodičů.

V září 1963 pak byla v šatně mateřské školy vytrhána stará podlaha, která byla nahrazena novou betonovou podlahou. V roce 1966… ale o tom kronika mateřské školy: „V měsíci listopadu jsme dostaly od ONV Trutnov novou pojízdnou skříň na hračky v ceně 3.900,- Kčs. Skříň je oboustranná. Poněvadž musela být ode zdi, zabírala dosti místa. Se soudružkou Machovou jsme se rozhodly, že skříň by bylo lépe zasadit do zdi a tím získáme větší prostor pro děti. Se souhlasem MNV se v dubnu 1967 rozbourala zeď a skříň se zasadila do zdi. Též se ve třídě pod tabulí a v předsíni obložila zeď umakartem. Tím se zlepšil vzhled místností, které byly neustále okopané a otlučené. V měsíci červenci bylo též ve všech místnostech vymalováno.“

Výrazných změn se mateřská škola dočkala v roce 1969. „Tento rok byl na změny velmi bohatý. Již od konce února se ve vnitřku budovy oklofávala omítka a v dubnu se začala provádět isolace celé budovy. Dále se bouraly staré záchody a začaly se stavět nové. Tato práce se prováděla jen po sobotách a nedělích dopoledne za účasti pracovníků MNV a rodičů. Vzhledem k těmto nákladným pracím byla mateřská škola v době dovolené uzavřena se souhlasem rodičů na 4 týdny, a to od 14. 7. – 11. 8. 1969. V té době se pilně pracovalo, zřizovaly se nové záchody, všechny dveře se v přízemí vyměňovaly a dodělala se isolace budovy. Na těchto pracích se zúčastňoval nejvíce předseda MNV s. Minář, tajemník MNV, s. Kult, dál s. Volhejn Milan sjednaný zedník a podle možnosti otcové. V posledním týdnu dovolené pomáhaly maminky uklízet, aby mohla být mateřská škola od 11. srpna v provozu. V mateřské škole nebyly do 11. srpna zhotoveny záchody ani umývárna. Na WC se chodilo s dětmi do 1. poschodí a děti se myly zatím provizorně v jednom umyvadle bez tekoucí vody. Tato situace trvala dva měsíce. Během měsíce září a října bylo postaveno nové sociální zařízení pro mateřskou školu.“

Přestavba byla ukončena v listopadu 1969. Kromě sociálního zařízení byla přistavěna i další místnost, kterou hodlala mateřská škola využívat jako lehárnu, ale až po dokončení ústředního topení. „Také se v mateřské škole vyměnily dvoje dveře. Vnitřní úprava byla dána do vzorného pořádku“.

V létě 1969 odešla do důchodu dlouholetá kuchařka paní Milada Ottová. Na její místo nastoupila Olga Eliášová.

Po ukončení školního roku začaly práce na ústředním vytápění. „O prázdninách a o dovolené se již začalo připravovat na ústřední topení. Pomocí otců se vyklofávaly a zadělávaly do zdi háky pro radiátory. Instalace topení má být provedena až v měsíci září 1971“. Samotná instalace ústředního topení byla provedena v období září – listopad 1971. „Dne 12. listopadu 1971 se prvně zatopilo v ústředním topení. Potom se ještě celá budova malovala a vše se natíralo. K 1. 1. 1972 byla práce ve škole hotova a škola byla ve vzorném pořádku“. Po instalaci ústředního vytápění tak získala mateřská škola místnost, která začala sloužit jako lehárna. Tím se rovněž zvýšila kapacita školky z 20 na 24 dětí. O prázdninách v roce 1972 byla na školním hřišti postavena dřevěná chatka pro děti a pro uložení hraček. Chatku na náklady MNV zhotovil truhlář Jaroslav Rosa.

A léta běží, vážení (1980 – 2002)

Na počátku února 1980 odchází ze školky první učitelka Anežka Machová. Na jejím místě do konce školního roku zaskakovala jako brigádnice Hana Pleskačová, která současně vypomáhala i v mateřské školce ve Velkých Svatoňovicích. Ve školním roce 1980/1981 nastoupila jako učitelka Věra Hanušová (roz. Winterová). Ta však 15. června 1981 odešla na mateřskou dovolenou a na jejím místě pro změnu zastupovala Anežka Machová. Od 1. srpna 1981 nastoupila do mateřské školy Zuzana Hofmanová, absolventka pedagogické školy. Ta však rovněž v březnu 1982 odešla na mateřskou dovolenou a za ni znovu „vyrážela“ Anežka Machová.

V roce 1982 odchází do důchodu Věra Řezníčková. Končí tak éra prvních dvou učitelek a první ředitelky mateřské školy v Batňovicích – Anežky Machové a Věry Řezníčkové, která se započala v roce 1947 a trvala tak celých 35 let. Již na první pohled je to neuvěřitelné číslo. Už asi nikdo nespočítá, kolik dětí prošlo jejich rukama, nikdo už neocení, co vše za ta léta pro batňovickou školku a potažmo i pro Batňovice jejich práce znamenala. A tak nám dovolte, abychom jim oběma – Anežce Machové i Věře Řezníčkové, na tomto místě alespoň poděkovali za vše, co pro mateřskou školku v Batňovicích za ta léta udělaly. Čas však nikdo nezastaví a jak říká klasik, život jde dál.

A tak pokračujme v našem vyprávění o batňovické „mateřince“. V září 1982 tak do mateřské školy nastupuje nová ředitelka Jitka Svobodová a nová učitelka Miluše Folcová. V kuchyni stále pracují Olga Eliášová a Věra Turková.

V květnu tohoto roku vyrazila mateřská školka na školu v přírodě. „V době od 1. do 7. května byly děti s učitelkami na pobytu v přírodě – v Peci pod Sněžkou. V chatě „Na Salaši“ se dětem dařilo výborně i díky manželům Eliášovým, kteří nás zásobili výborným jídlem. A tak přestože rodiče měli strach, pobyt byl velmi pěkný, dětem se líbil a dal dohromady celý jejich kolektiv“.

„Zajímavou“ poznámku nacházíme v roce 1983 v obecní kronice. „Rodiče přijali s porozuměním usnesení rady MNV požadovat odpracování 20 brigádnických hodin zdarma podle potřeb školy či úkolů volebního programu národního výboru, jako podmínku pro přijetí dítěte do mateřské školy. Oplocení, nátěry a podobně svědčí o dobrém vztahu rodičů ke škole“. V témže roce došlo i vyřazení některých nepotřebných pomůcek a k úpravě interiéru školky.

Na konci školního roku 1984/1985 odešla Miluše Folcová a do školky nastoupila jako učitelka Iva Sobotková (později provdána jako Pichová). Na školce v Batňovicích působila až do listopadu roku 1988, kdy odešla na mateřskou dovolenou. Na jejím místě se až do konce roku střídaly různé brigádnice.

V průběhu července a srpna 1989 byly ve třídách mateřské školy vyměněny podlahy. Prázdniny strávily děti v prostorách školní družiny. Do „svého“ se vrátily 1. září 1989. V červenci následujícího roku byla do třídy instalována akumulační kamna a okna herny a lehárny byla vybavena mřížemi, tak aby bylo možno častěji větrat v souvislosti s nařízením OHES proti vyššímu výskytu radonu.

Krátce po zahájení školního roku (12. září) nastoupila i nová učitelka Lenka Sádková, která ve školce působila do konce školního roku 1989/1990.

Nový školní rok 1990/1991 byl již ve znamení celkového uvolnění denního režimu školky. „Nebylo nutné provádět přesně zaměstnání, vše záleží na učitelce, jak a kdy děti naučí všechno, co mají znát.“ Školka se dočkala i dalších změn ve vybavení. Ze zrušených jeslí ve Rtyni v Podkrkonoší získala 2 skříně, do herny pak růžovobílý nábytek na skládání stavebnic a podobných hraček celkem za 4.000,- Kč. V září roku 1990 nastoupila Blanka Horáčková (Suchánková), která se však krátce na to vdala a již v lednu 1991 odešla z důvodu rizikového těhotenství na mateřskou dovolenou. Za ní pak nastoupila její matka Eva Horáčková, která pak ve školce vypomáhala prakticky až do roku 2005. V roce 1991 nastoupila do školky jako učitelka Monika Vaňková, která zde působila až do návratu Blanky Suchánkové z mateřské dovolené v roce 1993.

Na podzim v roce 1991 absolvovala školka i plavecký výcvik  předškoláky, kam se na závěrečnou lekci jely podívat i mladší děti. Tradice plaveckého výcviku se na školce udržuje do dnešních dnů.

O prázdninách v roce 1994 došlo k rozšíření lehárny, zbudování „patýrka“ na jedné straně nad lehátky, tak aby se zvýšila její kapacita. Téhož roku mateřskou školku „po dlouhé době navštívil „opravdický“ Mikuláš s čertem. Přinesl koš plný dárků a sladkostí pro hodné děti. Všechny se bály a slibovaly, že už budou opravdu hodné a že budou poslouchat“. I tato tradice již zůstala ve školce zachována. Ovšem s tím plněním slibu o hodných a poslušných dětech to neberte až tak doslova, i když je to myslím slibováno rok co rok.

Ve školním roce 1995/1996 se ve školce z důvodu vysokého počtu dětí objevuje ve funkci pomocné vychovatelky Jitka Horáková z Trutnova. Následujícího roku pak do školky jako třetí učitelka nastoupila Pavla Červeňáková, protože počet dětí ve školce se zvýšil již na 31.

V březnu 1997 se předškolní děti učily hrát na flétnu s učitelem Josefem Hejnou. Své umění pak předvedly na besídce pro maminky k jejich svátku. I toto hraní na flétny se stalo náplní činnosti školky v dalších letech. A ještě jedna „tradice“ byla v roce 1997 založena. Děti odcházející po prázdninách do první třídy začaly skládat „předškolní maturitu“. Za přítomnosti rodičů tak mohly předvést, co vše se za léta strávená ve školce naučily a jak jsou připraveny na vstup do „opravdické“ školy.

V říjnu v roce 1997 odchází z důvodu nemoci ředitelka Jitka Svobodová a krátce na to, tentokrát z důvodu mateřské dovolené, i Blanka Suchánková. Od 23. října proto nastoupila jako učitelka Bohdana Staňková a jako pomocná učitelka vypomáhala Anna Majerová. Funkcí zastupující ředitelky byla od ledna 1998 pověřena Pavla Červeňáková. V polovině srpna 1998 nastoupila jako učitelka Marcela Hebká z Úpice.

Na jaře v roce 1998 byla v celé budově školy vyměněna vnější okna a opravena fasáda. To sice přineslo určitá omezení provozu školky, ale učitelky to nebraly tak tragicky. „I když se na jaře začala vyměňovat okna a dělat nová fasáda na škole, takže musíme uvnitř neustále svítit, jelikož přes ta špinavá okna a lešení se k nám sluníčko nedostane, v dětech ta sluníčka svítí stále. A to je pro nás učitelky známka, že se dětem ve školce líbí.“

Jitka Svobodová se již do školky nevrátila. V roce 1998 odešla do invalidního důchodu, zemřela 1. ledna 2000. Od 21. května 1999 byla Pavla Červeňáková jmenována ředitelkou mateřské školy.

Po dohodě s obecním úřadem byla o prázdninách v roce 2000 vybourána příčka mezi hernou a třídou. Prostor školky se tak zvětšil pro různé hry, cvičení a další dětské aktivity. Na počátku roku 2001 proběhla schůzka rodičů žáků školy a školky se zástupci obecního úřadu. Důvodem byla zamýšlená změna systému stravování, kdy obecní úřad navrhl změnu školní kuchyně na výdejnu, neboť školní kuchyně ve stávající podobě nesplňuje a do budoucna zřejmě ani splňovat nebude zvyšující se hygienické požadavky kladené na tato zařízení. Jídlo by se dováželo již hotové z jiného stravovacího zařízení. Návrh se nesetkal s kladným přijetím, a tak vše zůstalo při starém s tím, že na náklady obecního úřadu budou nakonec provedeny alespoň dílčí úpravy v kuchyni.

O prázdninách roku 2001 se vrátila po mateřské dovolené Blanka Suchánková, opačným směrem pro změnu zamířila Marcela Hebká. V říjnu 2002 odchází na mateřskou dovolenou Pavla Červeňáková, na její místo nastoupila Tereza Išová z Volanova u Trutnova. Vedením mateřské školy byla pověřena Blanka Suchánková.

Konec samostatnosti (2003 - 2007)

S účinností od 1. ledna 2003 byla Obcí Batňovice zřízena samostatná příspěvková organizace Základní škola a Mateřská škola. Současně s tím byla zrušena mateřská škola jako samostatná organizační složka a začleněna jako součást nové příspěvkové organizace. Ředitelkou školy byla jmenována Mgr. Miloslava Pavlová. Vedoucí učitelkou mateřské školy se stala Blanka Suchánková.

Školní rok 2003/2004 začal 1. září. Pro zajímavost uvádíme stav poplatků (srovnej výše). Úhrada nákladů na stravování na celý den činí 23,- Kč na jedno dítě. Kromě toho, rodiče docházejících dětí platí již od roku 1995 měsíční příspěvek na částečnou úhradu neinvestičních nákladů na provoz školky ve výši 100,- Kč měsíčně a dnes 150,- Kč měsíčně.

V roce 2005 se z mateřské dovolené vrátila Pavla Červeňáková a ze školky odešla Tereza Išová.

A tak jsme se dostali až na konec našeho vyprávění. Zatím probíhající školní rok 2006/2007 byl zahájen v pondělí 4. září 2006. Do školky je zapsáno 28 dětí. Vedoucí učitelkou MŠ zůstává Blanka Suchánková, druhou učitelkou pak Pavla Červeňáková. V kuchyni vaří Anna Majerová spolu s Marcelou Volfovou a o úklid a pomoc při práci s dětmi se stará Věra Škaloudová.

A jaká je ta naše školička dnes? No jen se podívejte sami, úplně tak mladá jako před šedesáti lety.

Současnou filosofií naší školky je rozvíjet samostatné a zdravě sebevědomé děti cestou přirozené výchovy, položit základy všem dětem podle jejich možností, zájmů a potřeb. Využíváme polohy naší vesnické školy k častým vycházkám do lesů a vedeme děti lásce a ochraně přírody. Les využíváme i ke sportovnímu vyžití dětí. Od září 2002 pracujeme podle nového, vlastního vzdělávacího programu předškolního vzdělávání s názvem „Klíč k bráně do světa“. Název projektu se odvíjí od toho, že chceme být školou konstruktivní, tedy “dílnou poznání“, kde učitel nepředává hotové informace, ale vytváří podmínky pro tvorbu poznání, kde pedagog „neotvírá dveře“, ale podává „klíč k vědění“. Děti se učí tím, že všemi smysly vnímají a celou svou osobností prožívají. 

A picture
A picture